tryo: je třeba si užít tu cestu, nejde jen o co nejlepší výsledek

Trojice hudebníků z brněnské indie kapely tryo se už jen párkrát vyspí, a dočká se vydání své nové desky sustainable gardening. Ta vyjde nejen digitálně, ale díky Kabinet Records také na vinylu. O nové desce, o vzniku kapely, ale taky o malých písmenech na začátku jmen jsme si povídali s baskytaristkou trya Luckou.

Tryo jsou: Šimon (kytara/zpěv), Lucie (baskytara), Hynek (bicí)

Ahoj, a předem taky díky za tvůj čas a odpovědi. Řekni mi prosím na úvod něco o vzniku kapely?

Ahoj. Byl to přirozený vývoj. Hynek a Šimon spolu už v jedné kapele hráli, ale chtěli zkusit něco jiného, a já zas doma hrála na basu a neměla kapelu. Tak jsme se sešli, dali si pár Hendrixů a nějaký blues a šlo to dobře. Tak jsme hráli dál. Nějakou dobu jsme se drželi jen coverů, ale jakmile jsme se sehráli, začali jsme postupně tvořit vlastní věci.

Význam vašeho jména se vzhledem k počtu členů kapely nabízí, není za tím ale náhodou něco víc?

Jméno trochu odkazuje k těm coverovým začátkům. V jednu chvíli jsme hodně hráli věci z desky Try! Od John Mayer Trio. A když jsme potřebovali jméno na první koncert, odpíchli jsme to od názvu téhle desky. Naše první logo jsme dokonce obšlehli z designu toho alba, a jen k němu doplnili písmeno o. To nás ale naštěstí znali jen kámoši ze školy, kteří většinou neznali Mayera, takže jsme se necítili až tak trapně. A ani Mayer se s náma nesoudil. Později už nám to ale trapný přišlo, tak jsme to logo upravili a název jsme zjednodušili jen na tryo.

Když už jsme u jména: očividně máte rádi, když vaše názvy začínají malým písmenem. Pročpak to?

U názvu kapely šlo hlavně o to jméno zjednodušit. Jinak si obecně myslím, že jsou velký písmena přeceňovaný a do jazyka zbytečně přenášejí mocenský struktury. U připravované desky sustainable gardening jsou ty malý písmena zase o nějaké skromnosti a smíření. Ale Spotify ani tohle nebere.

Jaká byla cesta tryo až do roku 2021? Jaký po ní byly silný kapelní momenty nebo highlighty?

Vlastně to byla docela dlouhá cesta. Ale tolikrát se proměňovala, že se to stejně zdá jako chvíle. I když máme pořád stejný jméno a obsazení, vůbec mi nepřipadá, že je to ta samá kapela, co před pěti nebo šesti lety zkoušela hrát středoškolskej funk rock. Posunuli jsme se přinejmenším v tom, že si říkáme čím dál tím horší vtipy

Z koncertů ráda vzpomínám na hraní předloni v Ostravě v Docku, kde jsme byli s February a Branko's Bridge a bylo to fantastický. A taky na loňský léto, kde jsme pořádali takovej maličkej festival v Boskovicích v Prostoru. Tři dny jsme tam zkoušeli, náš dvorní tvůrce vizuálů tam měl výstavu a na konci byl koncert. Ze vzpomínky na tohle žiju bez nadsázky doteď.

Řekni mi prosím něco o vaší nové desce sustainable gardening, která vyjde 26.02. Kde se vzal její název, co zachycuje, a cokoliv dalšího tě napadne?

Název desce daly chvíle, kdy se Hynek seznamoval s životem Kanye Westa, který tenhle pojem použil v rozhovoru, kde mluvil o nějaké ideální vizi města. Mně to pak leželo v hlavě a vlastně mi přišlo, že to sustainable gardening je v určitém smyslu fakt dobrá paralela s tím, co ta deska vyjadřuje. Je to proces, do kterýho vstupuje spousta vlivů, který někdy ani nemáš šanci ovlivnit. Nejde při něm ale o celkový výkon, ale právě o tu cestu, při který nikdy nevíš, jak věci dopadnou. Na té desce chceme vyjádřit, že je důležitý vnímat a užívat si přítomnost, a netlačit na sebe neustále s tím, že musíš někam dojít a něco dokázat. Což je v naší společnosti orientované na soupeření, srovnávání a materiální výsledky občas docela těžký.¨

Jsou nějaké kapely, jejichž zvuk vás pro hudbu na sustainable gardening inspiroval, nebo jste se mu snažili nějak přiblížit?

To se těžko určuje, protože my všichni posloucháme docela jinou hudbu. Jsou to věci od Flaming Lips a Pink Floyd, přes shoegaze klasiky, přes kytarovky jako Real Estate a Wild Nothing, přes country jako je Orville Peck až po Mac Millera nebo brockhamption. A pořád jsou v nás základy jako The Door nebo Hendrix. A vlastně ani nevím, jestli některá z těhle věcí má zvuk, kterému bychom se chtěli nějak přiblížit. Samozřejmě když tvoříme nebo nahráváme, tak jsou pasáže, kde chceš, aby to nějak konkrétně znělo. Ve výsledku je to ale pořád spíš mix tady toho všeho.

Jak vlastně vznikaly songy na sustainable gardening, a jak u vás obecně probíhá skládání nový muziky?

Deska vznikala stejně jako je u nás obvyklé. Prostě průběžně píšeme. Většinou přijde Šimon s nápadem a ten na zkušebně dál rozvíjíme. Někdy zas něco nadhodím já nebo Hynek. Občas si dáme jam, nahrajeme to a když se něco z toho dá použít, tak na tom stavíme. Hlavní slovo má pak ten, kdo projeví nejvíc frustrace z už vytvořeného kusu písničky, protože by se s ním pak nedalo vydržet. Tak to raději vyřešíme rovnou.

Jak došlo na vaší spolupráci s vydavatelstvím Kabinet records?

Tak nějak hodně v duchu Brna. Šimon potkal v šalině Martina Kozumplíka z Kabinetu a ten mu řekl, že zakládají label, a jestli bysme tam nechtěli něco vydat. A tak vydáváme.

Je pro vás vydat desku na vinylu splněný sen? Vezete se taky na vlně popularity tohohle formátu?

S tímhle dotazem se prosím obrať na naše prohýbající se poličky plné dese a prázdné účty.

Jaký máte obecně ke Kabinetu Múz vztah?

Je to pro nás všechny srdcovka. Když jsem loni na podzim byla v Estonsku, všude jsem se chlubila, že v Brně máme klub, kam si zajdeš na skvělý koncerty, pořídíš tam fantastický desky, a ještě si tam můžeš dát boží veganský jídlo. To je přesně základ toho, co moje duše potřebuje ke spokojenosti. Vydávat v takovém prostředí desku je ohromná radost. Tím spíše, když máme v Kabinet Records tak skvělou společnost.

Aktuálně nejde udělat rozhovor bez otázky na pandemii, tak do toho. Jak vás tohle zasáhlo při dokončování desky? A přineslo to třeba něco dobrého?

Desku jsme nahrávali loni v létě, kdy měla i pandemie tak trochu dovolenou, takže s tím nebyl moc problém. Spíš se nám kvůli ní odsouvá křest i možnost představit desku naživo, což je škoda.

A nepřemýšleli jste třeba o nějaké formě online křtu?

O tom jsme se popravdě vůbec nebavili. Za sebe bych ale byla spíš proti. Přijde mi, že je takových věcí už moc. Musela by to být nějaká session s přidanou hodnotou, nějakým audiovizuálním zážitkem nebo tak něco. Ani to ale atmosféru živýho hraní prostě nenahradí. A i když je mi jasný, že po covidu už nejspíš šáňo při křtu mezi lidmi kolovat nebude, chtěla bych tu desku lidem představit spíš přímo v klubu než na internetu.

Vaší inspiraci jsme už probrali, chyběla mi v tom ale nějaká česká jména. Jsou nějaké domácí kapely, které vás baví?

Mě strašně bolí někoho takhle vybírat, protože vždy na někoho zapomenu a pak mě to mrzí. Za Hynka jsou to leafur, Prago Union, kvlt crew, February a Branko's Bridge. Za Šimona Black Tar Jesus, Role, Acute Dose a Manon Meuert. A já ještě přidám sinks, Science Killer, Toyota Vangelis, Sekvoye a Čau Česko. A zmínila bych taky Lucianu, Panoptikum a Snackthief, ale Hynkovi a Šimonovi jsem řekla, že každej dáme jen pět kapel. Takže tyhle zmíním zase příště. 😊