Skiplife: Plány nejsou třeba. Buď to miluješ, nebo na to kašli

Skiplife - ještě stále nová kapela, přestože je poskládaná ze starých tváří. Nekompromisní nářez v duchu devadesátkového powerviolence, který posluchači v pár vteřinách řádně protáhne zvukovody. Kapela má aktuálně nedlouho před vydáním debutové nahrávky, splitka s kultovními Gride. O připravované desce a mnoha dalších věcech jsme mudrovali s kytaristou Radkem, kterého můžete znát také z Decultivate nebo Flowers For Whores.

Ahoj a díky, že jsi si na mě udělal čas. Na úvod mě zajímá, jaký je příběh vzniku Skiplife? Je za tím nějaká veselá historka? Šlo o nějaký dlouhodobý plán nebo spíš náhlý nápad?

Ahoj, moc děkujeme za zájem! Skiplife je dílo jedný velký náhody. Náhodně jsme se s Alešem (Gospel of the Future) a Ondrou (Lycanthrophy) potkali v backstagi na Eternal Noise Misery 2019 a bůhvíproč jsme se zasnili, jak nám chybí klasický 90s powerviolence. Najdeš sice tisíc kapel, co kopíruje Crossed Out, ale my si povídali spíš o Lack Of Interest a Infest. Tak Aleš navrhl, že si zahrajeme a uděláme pár písniček. Pak se půl roku nedělo nic, a pak jsme měli první zkoušku, kde vzniklo pět songů. Já myslel, že to bude všechno. Že to časem nahrajeme, dáme na bandcamp nebo uděláme kazetu, a budeme všichni happy. Ani nebyl plán hrát naživo. Ale v rychlým sledu se kolem Skiplife odehrálo tolik věcí, který to celý vystřelily za hranice nejdivočejších fantazií. A to ani nebudu říkat, kdo všechno měl v tomhle projektu hostovat. Plány nejsou žádný, prostě se to pohybuje kupředu samovolně.

A kde se vzalo jméno Skiplife?

Je to Alešova práce. Význam nevím. Protože chtěl hrát powerviolence asi tak od roku 1998, měl vymyšlených zhruba 150 názvů. A dokonce má vymyšlený i designy longsleevů. Je to hyperaktivní démon a na chlapečka z Kojetína slušnej oddíl.

Ze všech těch věcí co jsou v hudbě k uctívání, proč právě devadesátkový west coast power-violence? Co je na tomhle žánru tak specifické a zábavné?

Před pár dny jsem se dozvěděl, že když v USA vyjde powerviolence nahrávka, kolikrát stačí týden a je to vyprodaný. V určitých kruzích je powerviolence větší hype než death metal. A to je sakra co říct. Takže to byl čistej kalkul. Ne, kecám. Pro mě je tohle návrat do mých 16-17, když jsem narazil na kompilaci In The War With Emo (ano, takhle gramaticky špatně je to správně). Na tý kompilaci byly kapely Infest, No Comment, Ulcer, Avulsion, Forced Expression, Charles Bronson, Hellnation, Crossed Out, Spazz. Nic z toho jsem dřív neznal, takže mě to ohromně zasáhlo. Tenkrát jsem byl v kapele Inkogruence. Měli jsme ambici tohle hrát, ale nedotáhli jsme to do finále. Takže je to satisfakce po letech. Dotažení něčeho, co se nepovedlo tehdy. Jeden song Skiplife je někdejší song Inkogruence. Konkrétně jde o song Being Brainwashed, který vznikl v Poděbradech před 17 lety. Kruh se uzavřel.

A co mě na powerviolence baví? Krátká a rychlá vyřídilka a vlastně jistá demence žánru, kterej je všechno, jenom ne posluchačsky vstřícnej. Jen si to vem, neustálý rytmický zvraty, dvě vteřiny to hraje rychle, pak čtyři vteřiny pomalu, pak zas čtyři vteřiny rychle a do toho divnozpěv a najednou je konec. Ta nesmyslnost je až legrační.

Už jsi to nakousl, ale které kapely tě v tomhle žánrovém rozmezí baví nejvíc?

Mohla by to být otázka do zvídavého kvízu: krademe víc od Lack Of Interest nebo od Infest? Máme i skladby, který jsou poctou Despise You, No Comment nebo Crossed Out. Pocta je eufemismus pro sprostou krádež za bílýho dne. Dělám si srandu. Vlastně vůbec. Nebudeme předstírat, že hrajeme něco jinýho než pouhou recyklaci a revival. Panický ataky z toho nemám.

Současné okolnosti vám nedovolili víc než jeden koncert - jak na něj po několika měsících vzpomínáš?

Mám z toho koncertu záznam, takže ti můžu říct, že to trvalo jen osm minut. Byl to fofr, než jsem se rozkoukal, šel jsem z pódia. A to mám zkušenost s ještě kratšíma koncertama. Neměli jsme v plánu hrát živě, takže to nebylo úplně tight. Ale lidi to ocenili. Z publika jsem zaslechl slova jako infest, stop and go, powerviolence, takže bych řek, že jsme si porozuměli. Tak mě napadá, že Skiplife dosud nejvíc času strávili ve studiu. Víc než ve zkušebně nebo na koncertě. C'est la vie.

A jak dlouho vlastně patnácti vteřinový songy vznikají? Je u toho na čem se zaseknout, nebo je sypete z rukávu jeden za druhým?

Myslím, že to celkem sypeme z rukávu. Vlastně musíme. V podstatě nezkoušíme, protože fungujeme na trase Praha-Žďár-Kojetín. Jednou jsem ujel 600 km, abychom udělali jeden a půl minuty hudby. Buď to miluješ, nebo na to kašli. Momentálně máme skoro 20 songů, který nebudou mít dohromady víc jak deset minut. Když jsme šli do studia poprvé, dva songy jsme napsali ještě den předem. Podruhé jsme už dotahovali songy až ve studiu. Songy tedy vznikaj ve stejný rychlosti, v jaký se to hraje. 

Víš, co je na tomhle žánru taky půvabný? Baví mě, jak se z jedný session ve studiu odsype část songů na singl, část songů na nějakej split, část songů na kompilaci apod. To asi v jiným žánru neexistuje. Salámová metoda! Porcování medvěda! Doplň frázi dle libosti.

Hele a o čem jsou patnácti vteřinový skladby? Myslíš, že se od těch devadesátek ta témata někam pohnula?

Textově jsme true jako v 90s, protože do našeho světa sice vstoupily technologie, ale na jeho zkurvený podstatě se nic nezměnilo. Dokud budou lidi, budou i problémy. Texty jsou "bitter about life in general", jak kdysi napsala jedna kapela. Je to hodně Alešova práce, ale Ondra napsal taky několik textů. Názvy jako Shortcut to Your Next Disappointment nebo Life Ruiner Social Club asi dávají tušit, že to berem trochu s nadhledem.

Vydání vaší první nahrávky - splitka s Gride, je na spadnutí. Jak a kde tohle spojení vzniklo?

Další náhoda. Čert se ozval Ondrovi, že by chtěl Skiplife pozvat na battle of the bands na Žižkovský noci. To nebylo možný, ale z dalšího rozhovoru vyplynulo, že Gride mají nahranejch pár písní a nevědí, jak s nima naložit. To samý bylo u Skiplife. Dokonce i stopáž byla totožná. Ani jedna kapela neměla žádný plány, snad jen publikovat to na bandcampu. Dali jsme hlavy dohromady, poslali to Barvákovi a on řekl ano. Velká deska, část na čirým bílým vinylu, grafika od Ondry Myšinskýho. Přijde mi to celý neskutečný. Přeskočili jsme sice hned několik vývojovejch stupňů punkový kapely, ale na to asi sere pes. Radost máme velikou.

Gride jsou už ostřílení veteráni scény. Co se ti vybaví jako první, když někdo zmíní tuhle kapelu?

Nedostižný texty dvoumetrovýho kolohnáta a intelektuála Inyho. Jeho tvorba nemá konkurenci. Hudební stránku věci asi nemá vůbec smysl komentovat.

Na konci května "online vystupujete" na velké streamovací akci Global Grindcore Alliance z New Yorku - jak jste se dostali k téhle příležitosti?

Další náhoda. Jednomu newyorskýmu labelu jsem v lednu napsal, že chci koupit větší počet split singlů Yautja/Chepang, co vydávali. Že to tady někde udám. Nebo taky neudám. Ale ja miluju Yautju. Vyměnili jsme si pár mailů, splity už mám doma. Byli děsně komunikativní, vypadlo z nich, že jsou z nepálský kapely Chepang, že se odstěhovali do USA atd. Ten label a virtuální festival GGA jsou jen špička ledovce jejich aktivit. Na festival vybíraj kapely poctivě z celýho světa. Jižní Amerika, Jižní Afrika, Japonsko, Evropa... Akorát připravovali druhej díl, který měl být hodně do fastu. Pozvali nás. Řekl jsem wow.

Už máte set nahraný? Jaký to bylo? A pokud teprve budete nahrávat, kdy a kde? A jsou nějaký specifický podmínky, který ten záznam musí splňovat, aby ho mohli v rámci festivalu odvysílat?

Kapely to nahrávaj všelijak, často přímo ve zkušebnách. My to natáčeli u Amáka ve studiu, kde jsme zrovna nahrávali nový songy. Protože děláme powerviolencovej revival, nechali jsme si to natočit na kamery z 90.let. Bude to retro jak prase. Do určitýho termínu máme poslat sestříhaný video a samostatný audio. Audio se použije na kazetovou kompilaci. A má to ještě jednu kuriozitu. Když si koupíš lístek na ten stream, můžeš hlasovat pro kapely, který tě nejvíc osloví. Pět kapel s nejvyšším počtem hlasů dostane svůj set vylisovanej na vinylu. Není to úlet? Že by ti z toho festivalu ještě přistál vinyl? Mimochodem Česká republika na druhým vydání GGA dost boduje - kromě Skiplife tam jsou Needful Things a právě Gride.

A co dál? Jaký máte se Skiplife plány? Bude to takový zábavný projekt, když se zrovna potkáte, nebo se chystáte dál intenzivně koncertovat a nahrávat?

Nejsou vůbec žádný plány. Děláme to jen proto, že nás to baví. Podívej se sám, co se kolem Skiplife odehrálo od listopadu 2019, kdy jsme měli první zkoušku. Jo a ještě budeme na LP kompilaci, co připravuje Otto z Needful Things. Vidíš? Ani není potřeba mít plány, ono se to stejně všechno stane samo.