Marked As An Enemy - Fire Find Me

Proudí recenze vol.1

Marked As An Enemy nesou v současnosti vlajku jihočeského metalcoru, a nesou ji hrdě. Kapela, která v loňském roce prodělala podstatnou proměnu, rozuměj výměnu zpěváka, se hned na začátku roku blýskla povedeným songem Through Your Palms. Tahle píseň byla předzvěstí EP Fire Find Me, které MAAE vypustili do světa v úvodu března. Když vzpomenu na debut kapely, EP Crossroads, tak to bylo takové hledání sebe sama. Ukazuje Fire Find Me nově objevenou cestu MAAE nebo pokračuje v pátrání po esenci toho čím se Marked As An Enemy v budoucnu stanou?

Úvod Fire Find Me evokuje probuzení z kómatu, pípající přístroj se zprávou v neznámem jazyce. Jsme zpátky a máme co říct. Pak groovy přechod a nástup prvního Living Hell. Ten se uvádí klasickým metalcorovým riffem, který svou sílu získává až ve spojení s vokály. Ta kombinace je silná, agresivní a nepustí tě dokud nepřijde čas zpěvného, volnějšího refrénu. "We can hear but we are not listening. Humanity is sickening." Lyrics pálí do vlastních řad, podobně jako celá deska připomínají vnitřní boj s pochybami o sobě samém. Jsem stejný jako ostatní? Pomáhám všemu špatnému, co se děje?

Hned první skladba ukazuje, že se hudba MAAE a Radkův zpěv skvěle spřátelily. Po prvním Interlude, které ze všeho nejvíce připomíná rozkoukávání se kolem sebe, přichází již z dřívějška známá Through Your Palms. Nástup je rychlý, valí se vpřed až do náběhu refrénu, kde se řev hezky skryje do mlhy předtím, než nastoupí první čistý vokály. "Don't pray for me, I am already gone." Tady se MAAE pohybují na pro ně doposud neznámém území. Stojí ale pevně a vyhýbají se nudě a kýči, které čistý vokál nabízí. Po trochu zbytečně dlouhém intermezzu má song skvělý závěr s náběhem zakrytým elektronikou a tentokrát řvaným refrénem. Through Your Palms ukazuje spoustu nového a je opravdovým představením nových MAAE.

Bones přicházejí na vlně elektronického rytmu, jehož melodii si o chvíli později skvěle přivlastní nástroje. Čistý zpěv podkreslený synťákem je další novinkou, přesto se po chvíli trochu vleče. Skladba má opět kreativní výstavbu, a když Radek v závěru řve "Expose your bones to me!" Dává to smysl. Ukaž se nám a my se ukážeme tobě, se vším co můžeme nabídnout.

Druhý interlude projde tak nějak odnikud nikam, naštěstí ale brzy do hry pustí v úvodu velmi dravý Neverender. Doménou MAAE se ukazuje být plynulost v rychlých polohách, kde všechno opravdu skvěle drží při sobě, nic nedrhne. Radost poslouchat. "You want to play with fire?" MAAE mají v tuhle chvíli těžkotonážní zvuk a vše pevně v rukou. Přichází chuť spálit všechno, co bylo a je špatně, ačkoliv se to kdysi tvářilo sebekrásněji. Neverender je očistný oheň a dobře mířená rána přímo doprostřed čela. Rána, která tebou proletí, než se stihneš pořádně rozkoukat.

U třetího interlude už jen čekám, až mě pustí dál. Po pár posleších jsou tyhle vložky spíš na překážku. Naštěstí ale vždy plynule přejdou do dalšího songu. Tentokrát k závěrečnému Sleep, který nejen že ukazuje další novou polohu MAAE, je ale zároveň, alespoň pro mě, tím nejlepším na desce. Radkův jemný hlas s minimem hudby, který Sleep uvádí je velmi vítaná změna, která přechází v perfektně vymyšlený, agresivní refrén. Emoce, napěchované v téhle skladbě v úvodu jen bublají někde uvnitř, pak se ale dostávají na povrch a křičí na svět kolem. Přijde prudký breakdown a potom chvíle, jako když tě uprostřed mosh pitu někdo jemně chytí za ruku: nezapomeň se nadechnout, než se na konci všechno zboří.

Za zmínku stojí skvělý zvuk, který vás sice neokouzlí originalitou, což je tak nějak prokletím moderního metalcore, ale vždy vyzdvihne to, co má být slyšet. Deska ale kvůli tomu rozhodně není nudná. MAAE ukazují obrovskou chuť předvést, co všechno umí, a staví tak kapelu na odiv v novém světle. Světle s čistými zpěvy, pomalými slokami a mnohým dalším. Deska je hodně pestrá, a snaha vystřílet všechny trumfy ve stopáži necelých dvaceti minut si tak možná i trochu škodí. Nebo trochu jinak... spíše, než škodí ukazuje, že cesta hledání zvuku, který by byl MAAE naprosto vlastní, ještě tak úplně nekončí. Až se ale obrousí všechny plochy, které o sebe chvílemi drhnou, můžeme se těšit na nějaký malý domácí klenot.