Ctib - Kampak?!

Proudí recenze vol.35

Rožnov je svérázné místo se svéráznými hudebními projekty. Důkazem budiž Ctib, jedna z klíčových postav tamní undergroundové scény. Vedle působení v kapelách se Ctib před několika lety vydal také na sólovou disco-ego-punkovou dráhu. První hmatatelnou vlaštovkou tohoto kroku je album Kampak?! které vyšlo u brněnského labelu Kabinet Records.

Nejstarší z celkem třinácti skladeb se objevily už na online-demu z roku 2017. Nový, aktuální kabátek jim spolu se Ctibem navléklo Ziki Records. Na necelé půlhodině hudby Kampak?! na vás čeká punkový étos zabalený do jednoduchých elektronických rytmů balancujících na pomezí taneční hudby a elektrifikovaného poga. Kruciální roli pak na nahrávce hraje Ctibův svérázný hlas a kousavé texty, které produkuje.

I přesto, že vokály hrají na albu prim, nejde o nějaké ojedinělé pěvecké výkony. Pro daný formát Kampak?! to ale vůbec není potřeba. Ctib chvílemi zpívá, chvílemi přechází do ukřičenějších poloh, a několikrát mnohem spíš recituje. V kombinaci s dobrým zvukem jsou ale vokály, které zřetelně předávají atmosféru a sdělení textu, vhodně nadřazeny snaze o nějaké komplikované pěvecké výkony.

"V řadách dobrovolných lidových hlídek, narovnají se ti tam i rysy povislý..." Délky jednotlivých skladeb kmitají v rozmezí od jedné do čtyř minut, a ač má i tohle pravidlo své výjimky, Kampak?! je nejsilnější právě v těch kratších, údernějších skladbách. Sedmi minutová palba od sedmé skladby nesoucí jméno nahrávky až po jedenáctou Věž je nejlepší částí desky. Kolem minuty a půl dlouhým skladbám tu dominují trefné, pichlavé texty a drzejší atmosféra. A ještě dříve, než se jednoduchý elektronický rytmus s pár obměnami omrzí, přeskočí jehla a začíná další, podobně vydařená skladba.

Snad vůbec nejlepším momentem Kampak?! je song Spálit a posolit - možná nejtvrdší a nejagresivnější skladba nahrávky. Je to jednoduché, kousavé, s účinnou repeticí v refrénu. Ventilace agrese v ideálním formátu, bez zbytečných kliček a výmyslů. Ctib křičí a my tančíme do rytmu jednoduchého beatu. "Je tu toho tolik, co už na pohled bolí..."

Nejsilnější momenty desky symbolicky předznamenává chvíle nejslabší - song Zdaleka. Tady Ctib zachází s experimentováním až příliš daleko, neurotický sound ani rapový nádech mu nesluší. Mnohem více si v jeho podání vychutnávám pochodovou, někdy až kabaretní nebo snad cirkusovou náladu, jako u songů Zbytky smíchu nebo Za takovými zdmi. "... Kde by se vzala vzpoura za takovými zdmi? A proti komu?"

Kampak?! má nepochybně svoje silné i slabé stránky. Je to výsledek neutichající touhy tvořit a zkoušet stále nové věci, které by možná slušela větší autokorekce, ale která na druhou stranu září autenticitou, co umí rozhýbat kolena. Je to deska, která nám navždy v hlavách nezůstane, ale budeme na ní s nadšením tančit, dokud postupně nevybledne.